Na pracovní cestu do Tyrolska vyrazilo letos v září třicet zástupců z obcí, měst, podnikatelů a zemědělců z území naší MAS a partneři Celostátní sítě pro venkov pro inspiraci i výměnu zkušeností. Níže přinášíme několik příkladů podpořených projektů z programů rozvoje venkova, programu LEADER a dalších, se kterými jsme se seznámili.
Samoobslužná prodejna regionálních výrobků je otevřená non-stop
V Kufsteinu byla k vidění kontejnerová samoobslužná prodejna regionálních výrobků. Do systému prodejny se zapojilo 66 lokálních producentů. Prodejna je otevřena nonstop a platí se zde kartou. Ceny výrobků jsou stejné jako jinde. Přestože jsou regionální výrobky možná dražší, lidé je kupují, protože vědí, kdo a jak je vyrobil.
Cowork – sdílený pracovní prostor funguje i na malém městě
Prázdný a nevyužívaný obchodní dům si město Kufstein pronajalo na 50 let a vytvořilo zde díky místní akční skupině LAG KUUSK cowork. Zaměstnanci, podnikatelé a další pracovníci si zde pronajímají místo pro práci dle svých potřeb. Je to levnější než mít vlastní kancelář. Podobné coworky vznikají i v okolních městech a obcích.
Sdílená kola a auta využívají lidé i v nevelkých městech a vesnicích
V Kufsteinu a v St. Johann in Tirol rozšířili veřejnou dopravu o sdílená kola. Celkem jezdí 110 kol, vrací se do devíti stanic. Lidé je nejvíce využívají na cestu do práce a z práce, ale i v odpoledních hodinách a o víkendech. Systém je dofinancováván městem. Počty uživatelů narůstají, stejně jako počty výpůjček. V České Kamenici také proběhla veřejná anketa na sdílená kola a z ní plyne, že by to obyvatele města zajímalo také.
Bioplynová stanice zpracovává odpad a vyrábí elektřinu
Tři obce se sdružily a společně řeší odpadové hospodářství pro celkem 10 tisíc obyvatel. Provozují bioplynovou stanici, která zpracovává gastroodpad z domácností a místních hotelů a restaurací. Gastroodpad se pravidelně sváží z obcí, obyvatelé ho do nádob hází zpravidla v igelitových pytlících, ty se musí nejdříve vytřídit. Po vytřídění se odpad převádí do bioplynové stanice a přidají se bakterie. Vzniká plyn, označovaný za zelený, a z něj se vyrábí elektřina, která jde do sítě. Přebytkové teplo je využíváno na zajištění dostatečné teploty v bioplynové stanici, které je potřeba pro správnou funkci dodávaných bakterií. Teplo je také využíváno k vysušení zpracovaného štěpkovaného dřevěného odpadu, tj. zbytkového dřeva, velkých větví i klád, například z údržby obecních pozemků. Dřevěnou štěpku využívají místní k vytápění soukromých i veřejných objektů. Prodej probíhá ze dvora, anebo je na základě objednávky zákazníkovi dovezen. Nabídka pokrývá poptávku. Zároveň je ve vedlejší hale zpracováván biologický odpad (drobné větve, tráva atp.), ze kterého se zde vyrábí kompost. Výsledný produkt z bioplynové stanice je prodáván jako hnojivo pro zemědělce.
Bioplynová stanice zpracovává 5000–6000 tun odpadu ročně. Instalovaný výkon je 250 kWh, podle provozu vyrobí mezi 1 a 2 GW elektřiny ročně, při provozu 24/7 je to 2 200 MW. Pro zajímavost uvádíme srovnání v ekvivalentu přepočtu na domácnosti. Průměrná domácnost spotřebuje okolo 5 MW ročně, pak spotřeba stačí pro 2200/5=> 440 domácností.
Samoobslužný sběrový dvůr umožňuje třídění odpadu
Tříděný odpad nese nulové náklady, nebo ho lze dokonce dále prodávat. Zatímco nevytříděný druhotný odpad nese náklady na odvoz a další zpracování. Třídička (sběrný dvůr) nemá žádné provozní náklady. Čím kvalitnější třídění, tím více peněz obec získá. U nich se třídění vyplácí, čistý odpad je recyklován. Třídit mohou obyvatelé v řadě separátních boxů. Většinu separovaného odpadu je možné odevzdat zdarma. Velkoobjemový odpad je zpoplatněn. Součástí odběrných boxů je váha, zároveň je vypočítána cena a následná úhrada se provádí platební kartou. Starší občané nebo jinak znevýhodnění odvoz zajišťují díky sousedské výpomoci. Ta je běžná. Odvoz z několika bytových domů obývaných sociálně slabšími zajišťuje po dohodě obec, např. přistavuje kontejner atp. Krátce, ten, kdo se rozhodne netřídit, zaplatí významně vyšší částku za svoz komunálního odpadu. Na střeše sběrového dvora jsou umístěny fotovoltaické panely, které produkují 330 MWh ročně. Do budoucna chtějí kapacitu rozšířit na 1 500 MWh. Tato energie odpovídá spotřebě energie celé obce. Cílem je tedy nezávislost a energetická soběstačnost obce.
Studijní cesta byla realizována díky podpoře Celostátní síť pro venkov.
Přeji mnoho pozitivní energie a správné klima.
Tomáš Kettner
– energetický a klimatický koordinátor