Praktické informace pro návštěvníky

• Otevírací doba: denně od 5:00 do 23:00 hod.
• Vstup: přístup je podmíněn zakoupením čipu v informačním centru (záloha ve výši 200 Kč)
• Skupiny: větší skupiny (například v rámci soustředění) mohou halu využít po předchozí domluvě s kontaktní osobou
• Podmínky a ceny: prosíme, prostudujte si pečlivě Obchodní podmínky a ceník

Ceník posilovny

Student / důchodce

Veřejnost (dospělý)

Vybavení posilovny

Pro váš trénink je k dispozici široká škála profesionálního vybavení:

• Kardio: spinningová kola, veslovací trenažér a běžecký pás
• Silový trénink: kladková věž s adaptéry, benchpress, multipress, dřepovací klec a stroje na předkopávání a zakopávání
• Volné váhy: osy s kotouči, kettlebelly a jednoruční činky v rozmezí 1 kg – 40 kg
• Doplňky: medicinbaly, masážní válce, žíněnky, švihadla a odporové gumy

Kontakt a provozovatel

Provozovatel: Město Česká Kamenice, IČ 00261220
Pokud máte dotazy, kontaktujte nás:

• Odpovědná osoba: Mgr. Vojtěch Sedláček
• Telefon: +420 773 160 422 (volejte prosím pouze ve všední dny od 8:00 do 16:30 hod.)
• E-mail: v.sedlacek@ceska-kamenice.cz

Článek Posilovna a klubovna sportovců se nejdříve objevil na Česká Kamenice.

Rabštejnské údolí získalo své jméno podle skály připomínající havrana (německy havran = Rab, skála = Stein), která zde kdysi stávala mezi Českou Kamenicí a Janskou. Ačkoliv dnes působí krajina klidně a malebně, její minulost je složitá a hluboce poznamenaná událostmi 20. století.

Dnes zde můžete navštívit poutavou expozici v podzemních chodbách vyhloubených za druhé světové války. Časy prohlídek zjistíte na webových stránkách Podzemí Rabštejn.

Historie

Průmyslová historie údolí se začala psát ve druhé polovině 19. století, kdy zde místní podnikatel, mecenáš a starosta České Kamenice Franz Preidl vybudoval textilní továrny. Využil sílu řeky Kamenice, která protéká údolím, jako pohon pro stroje přádelny bavlny. Po krachu přádelen však byly zdejší objekty zneužity k úplně jiným účelům. Za druhé světové války zde vznikl přísně střežený koncentrační tábor obehnaný dvojitým plotem s ostnatým drátem. Dnes zde můžete navštívit památník obětem druhé světové války i zachované zbytky táborových baráků.

V prostoru za mostkem je dodnes patrná část původního oplocení. Právě tudy vedla cesta k vile zástupce velitele tábora Richarda Artura Jungeho, muže obávaného pro svou krutost. Historie místa však neskončila s květnem 1945. Tábor byl následně využíván jako internační zařízení, kde bylo shromažďováno německé obyvatelstvo před násilným odsunem.

Na pomezí dnešní Kamenické Nové Vísky dodnes stojí vila táborového zástupce velitele. Okolní obyvatelstvo bylo tehdy převážně německé, což výrazně snižovalo šance vězňů na úspěšný útěk. Navzdory opakovaným pokusům se podařilo uprchnout pouze několika jednotlivcům, většinou díky znalosti místního prostředí. Údolí navíc obklopují strmé pískovcové svahy a ostré skalní hrany, které představovaly další téměř nepřekonatelnou překážku. Kdysi půvabná soutěska řeky Kamenice se tak stala místem, kde byly lidem systematicky odnímány svoboda i lidská důstojnost – a pro některé i život.

Mezi vysokými stromy dnes vystupuje tovární komín, viditelný dokonce i z věže kostela v České Kamenici. Je připomínkou rozsáhlého průmyslového areálu, jehož součástí byly tři textilní továrny Franze Preidla, z nichž se do dnešních dnů dochovaly dvě. Během let 1944–1945 zde bylo navíc postaveno jedenáct přízemních montážních hal určených k válečné výrobě. Na jejich výstavbu bylo totálně nasazeno více než 5 000 lidí.

Důležitou roli hrála i dopravní dostupnost. Při stavbě železniční trati z Děčína do České Kamenice a dále do Rumburku Franz Preidl finančně přispěl, aby trať vedla co nejblíže jeho továrnám. Z údolí dokonce vedl k nádraží výtah pro přepravu objemných zásilek. Právě tato infrastruktura byla využívána i za války a později Československou armádou, po roce 1968 pak armádou sovětskou, která zde skladovala pohonné hmoty. Železnice slouží svému účelu dodnes, převážně pro osobní dopravu, a projíždí tudy i historická Sklářská lokálka do Kamenického Šenova.

Silnice procházející údolím kdysi spojovala továrny se železniční stanicí i hlavní cestou na Děčín. Nabízí se odsud nejrozsáhlejší pohled na celé údolí a na výrazný pískovcový masiv, za kterým se skrývá část rozsáhlého systému tunelů. Tyto prostory dnes nejsou běžně přístupné, přesto tvoří nedílnou součást historie místa.

Jedna z částí podzemí je však veřejnosti otevřena. Vstupem do tunelů známých jako Werk C se dostanete do expozice věnované historii Rabštejnského údolí. Doporučujeme absolvovat komentovanou prohlídku, při níž zkušení průvodci přibližují nejen válečnou výrobu, ale i každodenní realitu tohoto místa. Časy prohlídek zjistíte přímo na webových stránkách Podzemí Rabštejn.

Hlouběji v údolí se nachází nejrozsáhlejší podzemní prostor Werk B, kde výška stropu dosahuje až 10 metrů.

Údolí je dále rozděleno mezi katastrální území České Kamenice a Janské. Při chůzi po pravém břehu řeky Kamenice, která byla zdrojem energie pro místní továrny, si lze všimnout menších sklepních prostor používaných ke skladování výbušnin pro ražbu tunelů. Další podzemní systém, označovaný jako Werk A, ukrývají masivní kovová vrata. Přestože žádný z plánovaných podzemních komplexů nebyl nikdy dokončen, vězňům se zde během necelého roku podařilo vyhloubit celkem 4,5 kilometru chodeb.

Rabštejnské údolí je dnes místem tiché paměti, kde se dramatická historie setkává s jedinečnou přírodou. Nabízí prostor k zamyšlení i poznání a připomíná, jak důležité je nezapomínat.

Článek Rabštejnské údolí se nejdříve objevil na Česká Kamenice.

Pro výstup je potřeba vlastní vybavení, popř. je možné si vybavení zapůjčit přes společnost Active point.

Článek Via Ferrata Uchem Jehly se nejdříve objevil na Česká Kamenice.

Nová cyklostezka mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem

V červnu 2025 byla dokončena nová cyklostezka spojující Českou Kamenici a Kamenický Šenov s odbočkou do Prysku. Jde o projekt, na který město dlouho čekalo a který nabídne obyvatelům i návštěvníkům moderní, bezpečný a příjemný způsob pohybu mezi našimi městy. Cyklostezka je zatím bez kolaudace, a proto je její využívání možné pouze na vlastní nebezpečí. Slavnostní otevření plánujeme na neděli 21. září – až po oficiálním schválení a osazení dopravního značení. 

Nová trasa měří přibližně čtyři kilometry a vede zcela mimo frekventované silnice, převážně podél železniční trati okolo Zámeckým vrchem. Díky tomu je převýšení jen mírné a cesta je vhodná jak pro cyklisty, bruslaře, tak pro pěší. Povrch tvoří třímetrový cementobetonový pás, který zajišťuje dostatečný prostor i pro bezpečné předjíždění a je ideální i pro elektrokola. Velká pozornost byla při stavbě věnována ochraně přírody – podél trasy byly vybudovány tůně, kamenné zídky a dřevěné plazníky, které podporují místní faunu a flóru. Nechybí ani agropřechod, takzvaná texaská brána, umožňující bezpečné křížení s pastvinami. 

Díky společnému úsilí dvou krajů – Ústeckého a Libereckého, a dvou obcí – Kamenický Šenov a Česká Kamenice, vzniklo dílo, které má dlouhodobý význam pro bezpečnost, turistický ruch i udržitelnou dopravu.

Celá délka cyklostezky téměř přesně kopíruje místní historickou železnici. Koleje vedoucí z České Kamenice do Kamenického Šenova brázdí historický vláček motoráček, kterému se říká Sklářská lokálka. Vláček můžete využít pro kteroukoli ze svých cest. Jízdní řád je k dispozici ZDE.

Chcete se vydat na výlet na kole z České Kamenice a zase se vrátit zpět? Navrhli jsme pro vás dva možné okruhy:

1. Česká Kamenice – Panská skála – Polevsko – Kytlice – Česká Kamenice
   • https://mapy.com/s/deneronela
   • 27 km
   • zajímavosti na trase:
     • Muzeum skla v Kamenickém Šenově
     • Sklárna Jílek Kamenický Šenov
     • Kavárna Druhá Kolej
     • Panská skála
     • Pomník Tomáše Holého
     • Minipivovar Helene, Kytlice
     • Hillův Mlýn, Kytlice
     • Pustý zámek
       
2. Česká Kamenice – Panská skála – Benešov nad Ploučnicí – Markvartice – Veselé – Česká Kamenice
   • https://mapy.com/s/kagejepoma
   • 47 km
   • zajímavosti na trase:
     • Muzeum skla v Kamenickém Šenově
     • Sklárna Jílek Kamenický Šenov
     • Kavárna Druhá Kolej
     • Panská skála
     • Koupaliště Žandov
     • Zámek Benešov nad Ploučnicí

Článek Nová cyklostezka se nejdříve objevil na Česká Kamenice.

Článek Městská knihovna se nejdříve objevil na Česká Kamenice.

Během května a června 2025 zde můžete o víkendech navštívit několik vybavených místností a výstavu Československé osudy ve 20. století.

Na prázdniny pak připravujeme prohlídkový okruh po 15 zámeckých pokojích s výkladem historie.

O počátku vzniku českokamenického zámku neexistují bohužel přesné záznamy. Ještě na počátku 16. století byl stále centrem správy panství hrad Kamenice na Zámeckém vrchu.

Roku 1515 získal Kamenici rod Salhausenů. Tento rok měl původ v Sasku, konkrétně v okolí Míšně, odkud museli odejit kvůli náboženským neshodám se saským vévodou. Salhausenové byli přívrženci Lutherova učení a zasadili se o šíření víry i v Českých zemích. Sídlem tehdejšího majitele panství, Jana ze Salhausenu byl renesanční zámek v Benešově nad Ploučnicí.

Českokamenicko se osamostatnilo poté co se na panství vrátil Prokop z Vartenberka, potomek Zikmunda, dřívějšího majitele panství v 15. století. Roku 1529 si Prokop vzal za ženu Annu ze Salhausenu, nejmladší sestru Jana a za 4600 kop českých grošů obdržel od jejího bratra Fridricha (Bedřicha) českokamenické panství.

Započal přesun panské rodiny z hradu do zámečku ve městě. Nejdříve to však nebyl tento zámek, ale zámeček Salhausenský, který se nechází v dnešní Tyršově ulici.

Nejstarší částí zámku je západní dvoupatrová palácová stavba s mansardovou střechou. Vznikla okolo roku 1535. Stavení vzhlede odpovídá severoněmeckému stavebnímu stylu a ukazuje tak nejspíš na stavitele, patřícího do salhausenské stavební hutě. Architektura je velice jednoduchá, jen na kamenných rámech okolo oken jsou pozdně gotické ornamenty.

Dokončení stavby je datováno do let 1541-43. Jediné, co víme jistě je, že ve druhé polovině 16. století byl už zámek Vartenberky trvale obýván, neboť hrad Kamenice byla roku 1559 definitivně opuštěn.

Po smrti Prokopa z Vartenberka v roku 1541 s majiteli zámku stali jeho synové Jindřich a Abraham. Od zadluženého Jana z Vartenberka koupil panství roku 1614 Radslav Vchynský (Kinský) ze Vchynic a Tetova za 176 000 kop míšenských a to včetně Benešova.

V trhové smlouvě je zámek uveden jako „tvrz při městě Kamenici se dvorem při tvrzi ležícím…“ Radslavův synovec Vilém, které po něm Kamenici zdědil, po roce 1619 nechal postavit jižní křídlo zámku. To bylo s největší pravděpodobností vystavěno na základech jakési původní Vartenberské stavby, ke které nemáme bližší informace.

Samostatný jednopatrový dům vyzdobený do nádvoří v přízemí i v poschodí renesančními arkádami, které jsou dnes zčásti zazděny. Od Viléma a jeho manželky z rodu Trčků pochází vstupní brána datovaná do roku 1621. Ta byla zhotovena patrně až po výstavbě severního křídla.

Jižní i severní křídlo nebylo tehdy ještě plně dokončeno, upraveno bylo až v 18. století. Patrová budova se sedlovou střechou o nepravidelných dispozicích uzavírá celý prostor zámeckého dvora a je prodchnuta vjezdem zdobeným pásovou bosáží a deskou s reliéfy, zaklenutým stlačeným obloukem a tvořeným dvoukřídlými dřevěnými vraty. Nad vstupní branou na východní straně se nachází obdélníková deska se znakovou aliancí Viléma a hraběnky Alžběty Trčkové z Lípy se zmíněným letopočtem 1631. Mezi erby je lví hlava a jehlan s písmeny DS. Německý nápis informuje o tom, čí erby jsou.

V roce 1634 byl Vilém zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna a jeho majetekbyl zkonfiskován. O rok později Kamenici koupil Jan Oktavián Kinský z chlumecké rodové větve a jeho roku zámek patřil až do zestátnění v roce 1945.

Velký hospodářský dvůr (vrchnostenský pivovar s palírnou) za zámkem vznikal v letech 1718-23, tedy v období vrcholného baroka. Samotného zámku se tyto úpravy vedené známým barokním stavitelem Pietrem Paolem Columbanim dotkly zcela minimálně. Z úprav období pozdního baroka jmenujme například krytou chodbu z roku 1792, která propojila zámek s kruchtou kostela sv. Jakuba. V této době byly upraveny i stavby severního křídla. Dva menší jednopatrové domy jsou postaveny až v roce 1796 jak dokládá letopočet na portálu jednoho z nich.

K zásadním změnám došlo v letech 1847-49. Práce se dotkly v nejvyšší míře jižního křídla, kde byly zbořeny starší konstrukce. Adaptaci se nevyhnulo ani přízemí hlavní zámecké budovy. Tyto klasicistní adaptace vedl zednický mistr Ignác Dittrich. Zámek během té doby sloužil jako sídlo správy panství a po roce 1850 velkostatku.

Zámek zůstal v majetku rodu Kinských až do roku 1945. Jedním z posledních majitelů byl Oldřich Ferdinand Kinský. Ten na rozdíl od svých příbuzných z chlumecké a kostelecké větve aktivně podporoval nacistické Německo. Svým působením měl velký podíl na připojení Sudet k Německu a následně i přijal německé občanství. Byl členem Sudetoněmecké strany, která ho v létě 1938 pověřila cestou do Londýna za účelem šíření proněmeckých názorů. Přátelil se s vysoce postavenými příslušníky NSDAP a SA. V uniformě SA také osobně přivítal Adolf Hitlera na náměstí v České Kamenici v říjnu 1938 při Hitlerově triumfální cestě po obsazených Sudetech.

Po druhé světové válce byl zámek zestátněn a získala ho k užívání Správa lesů, která zde měla kanceláře a byty pro zaměstnance.

Článek Zámek Česká Kamenice se nejdříve objevil na Česká Kamenice.

Z náměstí Míru, samotného centra města, se vydáte po žluté trase kolem skleněného orloje a poutní kaple na sever směrem k městskému koupališti. U koupaliště můžete v letní sezóně navštívit hned dva kiosky s občerstvením a zároveň je tu nedaleko možné zaparkovat, pokud s sebou máte vůz.

Vydáte se do mírného kopečka k rybníku. Tady můžete vyzkoušet svou obratnost a rovnováhu a přeručkovat na druhý břeh rybníka na přívozu. Nejeden turista se tu už vykoupal! Ale nebojte, rybník je poměrně mělký.

O kousek dál na vás bude čekat vesnička domečků s názvem Mlýnky. Tady si vodu zcela podmaníte – můžete tu zvedat hráze, pumpovat vodu, točit mlýnským kolem i si sestavit vlastní koryto. U hraní na vás budou dohlížet místní skřítci Dubánci, pokud zrovna nebudou na prázdninách.

Po Mlýnkách vás čeká kopeček nahoru. Až sem je stále možné zvládnout okruh s kočárkem. Na následujícím širokém rozcestí bychom už však doporučili zahnout s kočárkem zpět dolů ke kynologickému cvičišti a vrátit se do města.

Turisté co šlapou po svých se můžou vydat po žluté značce dál nahoru ke skalnímu útvaru Žába a na vyhlídku Ponorku. Najdete je?

Dalším zastavením o kousek dál je vyhlídka Tell-Platte a pak už se kolem rozcestí s kapličkou dostanete na Bratrský oltář – poutní místo s křížovou cestou. Odtud se nezapomeňte zhruba sto metrů vrátit zpět a napojit se na modrou trasu, která vás přes nejvyšší vyhlídku Jehlu dovede zpátky do města.

Okruh je vhodný pro rodiny s dětmi i starší turisty. Všechny vyhlídky byly v posledních letech zrekonstruovány a nacházejí se zde nové schody a zábradlí pro větší bezpečnost.

Článek Okruh Vyhlídky – Brand se nejdříve objevil na Česká Kamenice.

Na štítu domu č.p. 241 v Nerudově ulici v České Kamenici lidé dlouhá léta neviděli nic pozoruhodného. Běžný kolemjdoucí kolem domu prošel, aniž by se nad čímkoliv pozastavil. Ti bystřejší si však mohli všimnout tří zaplechovaných otvorů, které zdánlivě připomínaly dvířka.

Dvířka dříve sloužila jako vstupní brány apoštolů, kteří byli součástí hodinového stroje. Původní orloj tu byl zřízen po 1. světové válce majitelem domu panem Adolfem Eiseltem. Důvod založení orloje by zcela prostý. Pan Eiselt provozoval v přízemí domu zlatnictví a hodinářství a orloj fungoval jako skvělá reklama pro jeho obchod.

Apoštolové chodili v jednom kruhu z pravé strany na levou. Doplňovali je dva zvoníci pod stříškami, další dva velké zvonky a hodiny s dvojitým ciferníkem do 24 hodin. V roce 1925 byl orloj modernizován, ciferník se změnil na dvanáctihodinový a apoštolové chodili z prostředku do stran.

Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva orloj chátral a nebyl nijak udržovaný. Postupem času byl rozebrán a odstraněn.

V roce 2023 začalo město Česká Kamenice na popud městského architekta pracovat s nápadem orloj obnovit. Nový orloj byl oficiálně spuštěn na Velikonoční neděli 31. března 2024. Nejedná se o repliku původního orloje, ale nová podoba se tou původní silně inspirovala. Ciferník hodin je decentnější a sochy jsou zpracovány moderněji a z materiálu vlastnímu této oblasti – ze skla.

Návrh a zpracování soch dostala na starosti Střední umělecko-průmyslová škola sklářská z Kamenického Šenova. Sochy jsou sestaveny ze dvou vyřezaných plátů kovu, mezi kterými je umístěna malovaná tabule skla. Soch apoštolů je celkem dvanáct a doplňují je ještě dvě postavy – rytíř Roland, městský patron,  a smrtka, která zvoní na zvonek.

Článek Skleněný orloj se nejdříve objevil na Česká Kamenice.

V Domě kultury se odehrává mnoho kulturních a společenských akcí města.

Volné prostory v budově Domu kultury je možné rezervovat pro pořádání vlastních akcí.

K tomu lze použít rezervační systém.

Organizace kulturních a společenských akcí má ve své gesci organizační složka města: Kultura a cestovní ruch.

Vedoucí org. složky Kultura a cestovní ruch: Ing. Anna Volfová

Produkční pracovník kultury a sportovišť:
Mgr. Vojtěch Sedláček
tel.: +420 773 160 422
e-mail: v.sedlacek@ceska-kamenice.cz

Článek Dům kultury Česká Kamenice se nejdříve objevil na Česká Kamenice.

ul. Komenského 360 (za 1. st. Základní školy T.G.M. a gymnázia )
407 21 Česká Kamenice

Vlastník a provozovatel

Město Česká Kamenice, nám. Míru 219, 40721 Česká Kamenice

Možnost on-line rezervace a objednání sportovišť

https://ceska-kamenice.isportsystem.cz/index.php

Sportovní hřiště s umělým povrchem

• 2x BASKETBAL
• 1x Mini KOPANÁ
• 1x HÁZENÁ
• 2x NOHEJBAL
• 1x TENIS
• 2x VOLEJBAL

Atletika

• Běžecký ovál
• Sprint – 60m
• Skok daleký

Otevírací doba pro veřejnost

Pondělí – Neděle od 13:00 do 20:00 hod.

Kontaktní osoba

Mgr. Vojtěch Sedláček, telefon: +420 773 160 422
e-mail: v.sedlacek@ceska-kamenice.cz

Na uvedené číslo prosím volejte pouze ve všední dny od 8:00 do 16:30 hod.
(Rezervace mimo otevírací dobu pro veřejnost přes rezervační systém)

• PROVOZNÍ ŘÁD

Článek Víceúčelové sportovní hřiště se nejdříve objevil na Česká Kamenice.